CIHLA A DŘEVO SE JAKO DVA ŽIVLY SNOUBÍ A DOPLŇUJÍ V ATYPICKY TVAROVANÉ DŘEVOSTAVBĚ, POSTAVENÉ V ROMANTICKÉM ZÁKOUTÍ NA KONCI MALÉ STŘEDOČESKÉ OBCE.
Pozemek v mírném severním svahu má sice souseda, díky pozici vymezené na západní straně lesem, na východě silnicí a ze severu otevřené do dáli směrem k hřebenům Beskyd se ocitá takřka na okraji civilizace. Tiché místo, kde srnky a bažanti možná způsobí během dne víc hluku než projíždějící auta, by mohlo mnohé inspirovat k představě tradiční dřevěné chaloupky.
Harmonicky splynout s přírodou
„Původně jsem kvůli charakteru krajiny navrhoval stavbu se sedlovou střechou, ale nebyli jsme s ní spokojeni. Myslím, že i moderní architektura s plochou střechou, která využívá nejnovější materiály a technologie, může harmonicky splynout s přírodou," říká architekt Martin Chválek, autor návrhu a zároveň majitel energeticky úsporného domu.
Krytá venkovní terasa
Půdorys domu vyšel ze dvou základních na sebe kolmých provozních linií, které se protínají ve vstupní hale. Pokud majitelé přijedou domů autem, pohybují se ve směru od severu k jihu po linii garáž - čistící zóna - šatna - vstupní hala - spíž - kuchyň. Kdo přichází hlavním vstupem, postupuje ve směru zádveří - vstupní hala - obývací pokoj - venkovní terasa u bazénu. Součástí přízemí je také pokoj pro hosta. Obývací pokoj se prostřednictvím jídelny propojuje s kuchyní v jeden společný obytný prostor, který po otevřeném schodišti prolíná až do haly v patře. Ta je využívána jako otevřená pracovna, dále se zde nacházejí ložnice a zázemí. Společný obytný prostor se v exteriéru rozrůstá o krytou venkovní terasu.
„Architekt by měl nejdříve sám bydlet v rodinném domě, aby poznal jeho provoz, nebo ještě lépe sám sobě dům postavit, aby si prošel proces stavby z druhé strany a zakusil zátěž a zvraty, které prožívají klienti," pokračuje Martin Chválek. „U rodinného domu považuji za podstatný co nejjednodušší provoz a bezúdržbovou domácnost. To znamená krátké přímé komunikace a logické návaznosti, každá věc musí mít své místo."
Kladný vztah ke dřevostavbám
Pozemek jako „na konci světa" vymezený cestou, sousedním domem a roklí osloví každého na první pohled. Mladí manželé si hned dovedli představit, že na tomto kouzelném místě lemovaném starými stromy a keři budou vyrůstat jejich dvě malé děti. Paní domu má odmalička kladný vztah ke dřevostavbám, a tak se manželé rozhodli pro dřevěný dům.
O jeho uspořádání se z velké části dohodli snadno: v přízemí viděli nutné technické a sociální zázemí, obývací pokoj spojený s kuchyní a se zahradou, v téže úrovni ložnici rodičů s příslušenstvím, v patře samostatný „dětský svět" s vlastním zázemím a přímým napojením na svět rodičů dole. Přáli si bydlení s maximálním soukromím, v přímém sepětí s přírodou, co nejvíce otevřené do zahrady a naopak odvrácené od sousedního domu
Živý výtvarný rukopis
Pro realizaci svých představ oslovili architekta Tomáše Klance, který jim na základě svých zkušeností doporučil dřevostavbu se zděným jádrem. Domy postavené podle jeho návrhů se zpravidla na první pohled odlišují od současné standardní rodinné zástavby svým živým výtvarným rukopisem, který však není prvotní, ale vychází z charakteru pozemku a půdorysné kompozice dřevostavby. Obdobně probíhal i vývoj tohoto domu, některé prvky tvořily výchozí osnovu, některé vznikaly a proměňovaly se během stavby ve spolupráci se stavebníky, kteří také výrazně uplatnili svou invenci a sami řídili realizaci projektu.
Obdélníková dispozice začíná na západní straně zastřešeným parkovacím stáním, pokračuje vstupní partií s hlavním vchodem do domu z boku a přechází ve společnou obytnou část, na niž navazuje oddělená klidová zóna s ložnicí rodičů, koupelnou a šatnou. Společný obytný prostor tvarovaný do L na jižní straně přechází ven do zahrady velkou, zčásti krytou terasou, na níž se dá přímo vyjít také z ložnice. Z obývacího pokoje vede otevřené schodiště do haly v patře, která slouží jako herna, děti tak mají přímý kontakt s rodiči. Kromě koupelny se tu nacházejí další 3 pokoje.
Bydlení jako umění
Konstrukční systém energeticky úsporného domu sestává z přízemního zděného jádra (garáž, zázemí, společná obytná část) a dřevěné části (ložnice, terasa, patro), obě konstrukční soustavy zvenku odlišuje pojednání fasády - kamenná mozaika a dřevěný plášť. „Zděná část přejímá funkci ztužení objektu, akustické izolace a akumulace tepla, dřevěná část tvoří nadstavbu a jakýsi obal, který je sochařsky tvarován," vysvětluje Tomáš Klanc. „Teprve v průběhu stavby se od kulatých okének odvinul motiv lodi, stavba na první pohled připomíná loď kotvící v zapomenuté zátoce. Hmota podkroví spočívá nad přízemím jako kapitánský můstek na parníku, terasa je navržena jako lodní paluba. Zdi, atiky, římsy, okna a dveře nejsou jen stavebními prvky, ale stávají se i výtvarnými prostředky ztvárněnými v intencích celkového výrazu." Část podkroví a šikmé schodišťové rameno jsou vykonzolovány z fasády a zastřešují vstup do domu.
Dřevěné konstrukce jako estetický prvek
Interiér dřevostavby vznikl v návaznosti na celek rovněž podle návrhu architekta. Je založen na výhledu do zahrady, využití dřevěných konstrukcí, které jsou na přání klientů ponechány v pohledu a slouží jako estetický prvek, převažují tu přírodní materiály. Jádrem obývacího pokoje se stal krb a schodišťové těleso spojené s knihovnou. Na míru koncipované zařízení (kuchyňská linka, dveře a mnohé další vestavěné prvky) architekt doplnil dům nábytkovými kusy a doplňky vyrobenými v Indonésii na základě jeho návrhu. Dodávají přírodnímu stylu mimořádně osvěžující výraz a osobitou duchovní dimenzi.
"Pracovat s architektem, vymýšlet zařízení interiéru a zabývat se detaily byla pro nás radost. Vlastní provedení stavby jsme řídili sami, nejtěžší pro nás bylo skloubit jednotlivé fáze stavby, různé dodavatele a profese, aby vše na sebe navazovalo a do sebe zapadalo...," vysvětlil majitel energeticky úsporné dřevostavby.
Více článků o domech naleznete na www.mujdum.cz
text: Jitka Pálková, foto: Jana Labuťová a Jiří Vaněk
